Školka na jaře

Střípky z mateřinky

Dva měsíce uplynuly jako voda a v mateřské školce se přihodilo mnoho nového.

Díky měnícímu se počasí jsme mohli sledovat, co udělá led, když přestane mrznout a že krása našich ledových soch je pomíjivá.

Vedli jsme děti k tomu, aby si dokázaly vážit práce dospělých, aby si uměly představit, co všechno je někdy potřeba umět a udělat. Nejvíce je bavila hra na poštovní doručovatele, která kromě seznámení se s prací doručovatele, měla i trochu jiný podtext. Uvědomit si, koho mám rád, kdo je můj kamarád a dokázat mu něco hezkého vzkázat. Každé dítě napsalo svému kamarádovi milá slova a společně jsme si dopisy „poslali“. Bylo nádherné, když děti druhý den přišly a radostně oznamovaly, od koho dostaly svůj 1. dopis a co v něm bylo. Celý týden si pak samy posílaly další psaníčka.

Nejvíce se děti v únoru těšily na karneval a dobře se na něj připravily. Přišly do školky v maskách a společně tančily a soutěžily v různých disciplínách. Házely na cíl, tančily pod tyčí, poslepu stříhaly bonbóny a zasoutěžily si i štafetu s malým hopíkem na lžíci.

To ale nebylo všechno. Šlo se ven a slavil se Masopust.

Společně s Okrašlovacím spolkem jsme šli požádat pana starostu o svolení koledovat v obci. Svolení nám udělil a ještě byl první, kdo nám dal koledu. A panečku plácl se přes kapsu. Děti dostaly párečky a jelítka a bonbóny. Hmmmm. Pak jsme pokračovali k Andresům a tam se také nenechali zahanbit. Pamatovali dokonce i na svlažení hrdel dětí i dospělých. Šlo se do Cukrárny i do Pizzerie a všude na nás byli milí a hodní a vykoledovali jsme si samé dobroty jako koblížky, koláčky, bonbóny, ani jsme to nemohli pobrat. Také jsme všem zahráli a zatancovali a zazpívali a bylo nám veselo a milo.

Jaro pořád nikde. Dodržovalo tradici i lidovou pranostiku „Březen, za kamna vlezem.“ Nám to ale nevadilo.

Pracovali jsme na projektu o domácích zvířatech. Nejen, že jsme si o nich četli, prohlíželi si obrázky a říkali pohádky. Teple jsme se oblékli a vyrazili na exkurzi. Šli jsme se (s laskavým svolením paní majitelky) podívat na statek k Andresům. Děti měly jedinečnou možnost vidět, jak velká je ve skutečnosti kráva, jak rychle běhá slepice, a že ovečka může mít najednou bílé i černé jehňátko.

Potom jsme šli pozdravit koně na pastvu a obdivovali jejich ušlechtilou krásu.

Březen je nejen jarní měsíc, ale také měsíc knihy. Vzali jsme to z gruntu. Nejdříve jsme si ujasnili, že se kniha dělá z papíru. Aby se mohl vyrobit papír, musí nejdříve vyrůst strom. Že papír se vyrábí ze dřeva a je potřeba s ním šetřit. Také jsme si zkusili, kolik práce dá vyrobit papír. Dokázali jsme to. Teď už rozhodně budeme papírem šetřit.

Děti měly možnost přinést si do školky svou oblíbenou knihu a seznámit s ní své kamarády. Z každé knihy jsme si četli alespoň kousek, abychom poznali různé literární žánry, kdo je to spisovatel, kdo je to ilustrátor. A nejen to, zkusili jsme si knihu vytvořit. Dalo nám to práci, ale kniha je na světě a podle rodičů i našeho názoru, se nám moc povedla. Byli jsme na exkurzi v obecní knihovně, kde nás provedla paní Hrubá, místní knihovnice a společně s paní Fatkovou nám ukázala, jak to v knihovně chodí, jak se knihy řadí, co jepotřeba, když si knihu budeme chtít půjčit. Hned jsme si to ve školce zkusili sami a udělali jsme si svou malou knihovnu. Se svolením majitelů, si děti mohly knihy půjčovat a prohlížet si, co je zajímá,

Přišel první jarní den. Každé dítě si ve školce vyrobilo z přírodního materiálu malou „Moranu“ (Mařenu, Mořenu…), paní učitelka vzala do ruky velkou a tradičně, spolu s Okrašlovacím spolkem, všichni (tentokrát se připojili i někteří rodiče s malými dětmi a babičky a dědečkové) vyrazili ze školky na pouť k rybníku, aby se té protivné a dlouhé zimy zbavili. Paní učitelky, i členky Okrašlovacího spolku se oblékly do klasických krojů. Atmosféra byla dokonalá.

„Zimo, zimo, táhni pryč, nebo na tě vezmu bič. Odtáhnu tě za pačesy, za ty hory, za ty lesy. Až se vrátím nazpátek, svleču zimní kabátek.“

Skandovali děti i dospělí. Když došli k rybníku, naposledy Moraně zarecitovali, pak jí paní učitelka zapálila (chvíli to trvalo) a konečně jí slavnostně hodili do vody a symbolicky se tak zbavili zimy. Členové spolku také připravili pohoštění. Teplý a výborný čaj, pitíčka a dobrůtky. Děti byly spokojené a po očku sledovaly, jestli ta babice náhodou zase nevyleze z vody ven. Děti také zatančily tradiční taneček vítání jara a zazpívaly jarní písně.

Společně s dospělými ozdobily mašlemi „májíček“ (zelenou větvičku), který si donesly místo zlé Morany do školky. Bylo to tak krásné, že na cestě zpět průvod zdravili řidiči aut troubením.

Májíček momentálně zdobí školku a připomíná nám ty krásné, společně strávené chvíle i tradiční oslavy, na které by se nemělo zapomínat a které se tímto způsobem snažíme dětem zprostředkovat a předat..

 

Děti ještě od Okrašlovacího spolku dostaly dárek – zápich do květináče, ve formě roztomilého jarního kuřátka a tak si domů si odnášely nejen symbol zimy ale i jara.

Ani na broučky jsme nezapoměli. Hezky jsme je probudili ze zimního spánku a děti si je odnesly na památku domů. Jediný, komu se Jaro nelíbí bude asi sněhulák, kterého

v zimě děti na zahradě postavily 😊

V posledním březnovém týdnu si paní ředitelka nešťastnou náhodou zlomila nohu a tak máme ve školce novou paní učitelku Kristýnku, která je moc hodná a s dětmi to opravdu umí. Jsme moc rádi, že jí máme a že nám pomůže, než se paní ředitelka vrátí.

Co nás nyní čeká?

Společně s panem starostou a zastupiteli obce pracujeme na tom, aby se zvýšila kapacita mateřské školky na 28 dětí ve třídě.

  1. 5. proběhne ve školce zápis k předškolnímu vzdělávání. Veškeré informace budou začátkem dubna zveřejněné na webu mateřské školy a ve vývěsce u školky.

Za mateřskou školu Mgr. Dana Petráková, ředitelka MŠ